Biografie Jana Hrubého

3. prosince 2008 v 20:38 | Martin |  Jan Hrubý
JAN HRUBÝ
původně houslista Mišíkových ETC... a skladatel s vynikající melodickou invencí, později úspěšná sólová dráha v keltském stylu, rockový multiinstrumentalista, skladatel, aranžér, leader, narozen 3. 12. 1948 v Praze.
foto: Jan Hrubý (c) Archiv ČT


V letech 1964-68 studoval hru na housle na Pražské konzervatoři u Gity Morenové, dále se učil soukromě u Ladislava Černého. V orchestru studentů konzervatoře doprovázel varhaníka Jiřího Ropka, v první skupině Reciprocity (1968-73) hrál zprvu na basovou kytaru, poté na housle. V letech 1975-82 byl leaderem skupiny Etc…, 1983 vstoupil do Andrštova Blues Bandu, 1984-89 hrál po boku Michala Prokopa ve Framus 5 (mezitím se v roce 1986 znovu spojil se zpěvákem Vladimírem Mišíkem na půdě skupiny Etc...). Od roku 1987 vystupuje v klubových představeních v akustickém triu, zpočátku zvaném Nu-Trio, s Michalem Prokopem (zpěv) a Lubošem Andrštem (kytara). Vedle těchto priorit se angažoval i v nezávazných projektech, jako byl ČDG (též Čundrgrunt resp. Čundrground), a spolupracoval s folkaři, na prvním místě s Vladimírem Mertou, na koncertech rovněž s Dagmar Andrtovou-Voňkovou. Jako studiový hráč se uplatnil na nahrávkách Framus Five a Etc..., dále pak Jazz Q, Marsyasu, Mahagonu, Heleny Arnetové, C & K Vocalu, Country Beatu Jiřího Brabce, Jiřího Schelingera, Luboše Andršta, Jana Spáleného, Marthy Elefteriadu, Petra Skoumala, Hany Hegerové, Karla Černocha, Zuzany Homolové, skupiny ZOO aj. Vedle interpretační činnosti skládá (z textařů preferuje Pavla Šruta, Jiřího Dědečka a Petra Skoumala), aranžuje (mj. vysoce ceněné LP Kolej Yesterday Michala Prokopa a skupiny Framus 5) a v partnerství s Petrem Skoumalem nebo Vladimírem Mertou pracuje na filmové hudbě. V anketě All Stars časopisu Jazz Bulletin získal v roce 1976 1. místo mezi rockovými houslisty.
foto: Jan Hrubý (c) Archiv ČT


Značný vliv na Jana Hrubého má keltská hudba, s kterou se sblížil na počátku 90. let při svých cestách do waleského městečka Presteigne. Tam poznal kytaristu a zpěváka Petera Mustilla, s kterým navázal úzkou spolupráci na britské i české straně, a českého akordeonistu Rudolfa Hálka. Duo, které s Hálkem založil, se po příchodu flétnisty Martina Čecha a zpěváka, hobojisty a klávesisty Jana Koláře rozšířilo na skupinu Kukulín, která odvozuje svůj název od irského mýtického hrdiny CúChullaina. Jestliže Hrubého debutové album Cesta na jihozápad v roce 1992 bylo instrumentální, na Arthur´s Stone už zpíval Mustill. Vedle produkce tria Kukulín (už bez Čecha) se Jan Hrubý věnuje převážně instrumentální tvorbě s folklórními názvuky a vánočními motivy, kterou uplatnil na sólových albech Stará vlna (Pastorální suita) a Cesty, kde vedle smyčců nahrál rovněž varhany, keyboards, mandolu, kytaru, akordeon a perkuse a jako jediného hosta přizval svou dceru, flétnistku Andreu. Obě alba vytvořil údajně "pod neodolatelným tlakem západočeského, irského a moravského folkloru a anglického baroka". Hrubého fascinace tolkienovskými náměty předběhla módní vlnu filmové trilogie Pán prstenů a vyvrcholila alby Mezidobí a Silmarillion. Na prvním mu významně sekundoval autor šesti písní, publicista Josef Klíma, který čtyři skladby nazpíval a další přepustil Michalu Prokopovi (titulní Mezidobí) a Vladimíru Mišíkovi (Jednou za čas). Z Hrubého kompozic nazpívala dvě s anglickými texty Patricie Frecerové Jana Lewitová. Obě spolupracovaly rovněž na CD Silmarillion, kde deset z dvanácti nahrávek je přímo inspirováno Tolkienem.
foto: Jan Hrubý (c) Archiv ČT
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama